Představte si na okamžik, že se rozhlížíte kolem sebe a pozorujete svět novýma očima. Co byste viděli? Soubor statických objektů, oddělených jeden od druhého, řízených neměnnými mechanickými zákony? Nebo něco radikálně odlišného: nezastavitelný proud událostí, pulzující propletenec vztahů, neustálé stávání se, v němž je každá věc jak příčinou, tak následkem, jak minulostí, tak budoucností? Po staletí upřednostňovalo naše západní myšlení první vizi, vizi „pevného“ a předvídatelného vesmíru,...